Pohled z Říma. Konec naivní tolerance

V posledních týdnech se práce ve Vatikánském rádiu stává stále nepříjemnější. Ať napíšu slovo Církev do vyhledávače agenturních zpráv v jakémkoli jazyce, objeví se na obrazovce celý seznam zpráv s heslem pedofilie nebo sexuálního zneužívání. Ano, sexuální krize téměř zcela ovládla vnímání Církve ve světě. Do značné míry se to projevuje také v obsahu našich zpravodajských relací. Není dne, aby se neobjevila upozornění na nové, ač ve skutečnosti už dost staré, skandály. Každý druhý den mluvčí Svatého stolce vydává prohlášení, která vysvětlují, uvádí na pravou míru... ale také projevují lítost. Ano, jakkoli je mediální kampaň kolem skandálů uvnitř Církve zveličená a často neobjektivní, přesto je za ní také kus pravdy. Některé případy, jako třeba ten poslední z Belgie, kde podal demisi biskup-molestator, budí vskutku hrůzu. Jak o tom psát? Jak ovládnout pobouření před mikrofonem? Copak je tady Vatikánský rozhlas od toho, aby se zabýval takovými věcmi? Proto tady pracujeme?

Takové otázky si snad ještě naléhavěji klade v posledních dnech jistě velmi mnoho katolíků angažovaných v životě Církve, papežem a biskupy počínaje, katechety a církevními novináři konče. Místo hlásání evangelia, otvírání cest k Bohu a informování o skutečném životě Církve se musíme omlouvat za Jidášovu zradu. No jistě, nelze to popřít, i on byl jedním z nás. Vysvětlení i upřímné odpusťte lidem zkrátka dlužíme. Na prvním místě obětem zneužívání, ale také lidem na okraji Církve nebo už za jejími hranicemi. Těm, v nichž vinou skandálů klíčí nové předsudky vůči Církvi a evangeliu.

Před stále znovu se vynořujícími skandály lze snadno propadnout emocím a rezignaci. Tisíce Němců a Rakušanů vystupujících z Církve jsou toho dokladem. Těžší je zahlédnout v takové situa­ci Boží pastýřské vedení nebo felix culpa (tím nemyslím pedofilii, ale bolestné chvíle, jimiž Církev prochází). Nicméně stále výrazněji je vidět, že pedofilní krize vede k nesnadnému hlubokému očišťování Církve zevnitř. Dozrává přesvědčení, že skutečně už nastal čas na změny, totiž na tzv. nulovou toleranci. Vidíme to v prohlášeních papeže, biskupů i běžných katolíků. Důležité je, že se netýká jen sféry sexuálního zneužívání, ale také jiných oblastí života, ve kterých jsou kompromisy nepřípustné, kde nelze tolerovat nic, co neodpovídá vysokým nárokům katolicismu.

Dobrým příkladem této tendence je pobouření, jaké v posledních dnech vyvolala nominace nového šéfa katolického úřadu pro výchovu a vzdělání v Anglii a Walesu. Biskupové na zmíněné místo vybrali poslance labouristů, kterému právě dobíhá volební období. Problém je v tom, že právě v této kadenci Greg Pope, právě o něm je totiž řeč, hlasoval za liberalizaci potratového zákona. Myslím, že tento konkrétní případ bude prubířským kamenem. Bude-li Popeovo jmenování zrušeno, znamená to, že pravidlo nulové tolerance začíná fungovat a že se život Církve stane důslednějším. Nestane-li se tak, znamená to, že biskupové nepochopili a je třeba čekat na další ozdravný řez.

Krzysztof Bronk

Vydáno: 11.05.2010 10:52, Zdroj:

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

Služba bratrského napomenutí. Malé kázání o kritice konstruktivní i té druhé... Na úvod mi dovolte dva ilustrativní příklady. Případ první: Nedávné volby postavily lidovou stranu mimo parlament. Někteří křesťané toho litují, jiní se naproti tomu radují. Jakési rozdělení mezi křesťany, kteří lidovcům přejí, a těmi, kteří jim nepřejí, samozřejmě existovalo už dlouho před volbami. I když mnoho křesťanů (a zvláště katolíků) chápalo volbu lidové strany téměř jako křesťanskou povinnost, existovalo hodně těch, kteří měli k této straně vážné výhrady a nakonec ve volbách volili jinak. Někdy jsme na adresu těchto lidí ze strany lidovců slýchali: Nejsme svatí, ale snažíme se o dobro. Chcete-li něco změnit k lepšímu, vstupte k nám a neomezujte se jen na všeobecné nadávání.»»»

Poznámka k týdnu - Slovenská církev jako zavírající filiálka? Zpravodaj plzeňské diecéze ve svém prázdninovém čísle uvedl velmi hezký pastorační článek o Církvi. Stojí v něm: Hrůzou pro každou firmu jsou zástupci, kteří pomlouvají vlastní produkci. Kdo chce koupit firmu Opel, ten sám musí jezdit v Opelu. Kdo působí dojmem, že Církev je vyběhlý model nebo filiálka, která brzy zavře, ten už vlastně ‚zavřel‘. Základem naší církevní existence je překvapení a radost vycházející z evangelia. Kdo žije evangeliem, ten se mu naučí rozumět. Naučí se ho mít rád.»»»

Nanebevzetí Panny Marie. Zamyšlení biskupa Mons. Jana Baxanta Odvolávat se při úvaze nad nanebevzetím Ježíšovy Matky na argumenty Písma svatého nám nevyjde. V Bibli totiž o poslední etapě pozemského života Panny Marie není ani jediná zmínka. I když bychom si o okamžiku Mariina skonu jistě rádi v Písmu přečetli cokoliv, podobně jako se v něm můžeme seznámit s dramaty jiných Božích mužů a žen. »»»

Helen Gurley-Brownová: Rozsévačka mravní zkázy Roku 1959 se provdala za filmového producenta Davida Browna. V této fázi jejího života by sotvakdo tvrdil, že je na cestě stát se jednou z nejvlivnějších žen v USA. Sedmatřicetiletá Brownová, očima kultury úspěchu, byla nikdo na cestě nikam; byla mouseburger slovo, které později sama vymyslela a jež zdomácnělo jako výraz pro nepříliš majetnou, nijak zvlášť vzdělanou, ustrašenou, frustrovanou, spíš podprůměrnou ženu. Kromě toho měla za sebou ne zrovna cudný intimní život. Její novomanžel, předtím již dvakrát ženatý, ji vyzval, aby napsala o své divoké sexuální minulosti knížku. Brownová»»»

Pro Církev celibát existuje odvždycky Nuže, často se dočítáme, a to i u vážených autorů, že povinnost opustit svou manželku se závazkem následující dokonalé zdrženlivosti prý byla rozhodnuta pouze kolem roku 300 po Kristu na koncilu, přesněji na synodě v Elvíře, ve Španělsku. Jiní, jako Romano, datují tento závazek až do roku 1139. V 33. kánonu akt synodu v Elvíře stojí: "Synodální Otcové jsou»»»

Poslední šance lidovců O pěti letech marných pokusů zachránit KDU-ČSL a co ještě lidovcům zbývá»»»

Ne sexu ve škole! (www.NeSexuVeSkole.cz) Zničit přirozený stud, což je jedním z cílů sexuální výchovy, znamená nevratnou destrukci zdravé osobnosti a ohrožení celé její další existence. To samozřejmě není bez vlivu celou společnost, její hodnoty, chování lidí. Pochopily to i mnohé školy, ale především to pochopily tisíce rodičů. Avšak pochopit nestačí - je třeba nemlčet. Ministerstvo školství podcenilo inteligenci odpovědných rodičů a pedagogickou kompetenci ředitelů škol a vyučujících, když »»»

Evropská unie na kulturní křižovatce Opozice proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci křížů ve školách narůstá. Osservatore Romano z 22. července přinesl rozhovor s Gregorem Puppinckem, ředitelem Evropského centra pro právo a spravedlnost. Ten tvrdí, že opozice není motivována jen politicky a právně, ale také duchovně; snaha odstranit kříže ze škol je totiž projevem vůle sekularizovat Evropu. Puppinck říká, že »»»

Wilhelm Reich: otec sexuální revoluce Dodnes přetrvává obrovský vliv muže, který spojoval marxismus a psychoanalýzu se zenovým buddhismem a zemřel v psychiatrickém oddělení věznice. Sexuální revoluce je pojem, který bývá většinou vztahován k šedesátým létům. Není to však přesné. Samotný pojem byl používán jako mediální zkratka již v letech dvacátých v návaznosti na Freudovo osvobození libida. Tímto slovem bývá většinou označován řízený (tedy nikoli nahodilý) společensko-politický proces ústící ve změny sexuálního chování západní společnosti. Během něj došlo k posunu ve vnímání sexuality, popření tradičních norem a rozvinutí nového, relativizujícího étosu v oblasti sexuality. »»»

Jaké budeme mít důchody? Reformou penzijního systému ke znalostní ekonomice Penzijní reforma je v posledních letech mnohokrát skloňované téma jak ve sdělovacích prostředcích, tak v kampaních politických stran. Jak by ne, vždyť se jedná o obrovské peníze: každý zaměstnanec dnes přispívá důchodcům 28 % své mzdy.»»»