Pohled z Říma. Cesta pro čas krize

Dějiny dnešní Církve stále častěji připomínají Hitchcockovy filmy. S každou minutou je hůř a hůř. Po zkušenostech s komunismem a nacismem už asi nikdo nečekal, že největší pronásledování Církve teprve přijde. Nemyslel si to ani Jo­seph Ratzinger, který v roce 2000 na požádání Jana Pavla II. vysvětloval fatimské tajemství s tím, že události, k nimž se vztahuje, jak se zdá, už patří minulosti. Odvolával se při tom na ofi­ciální prohlášení tehdejšího státního sekretáře, kardinála Angela Sodana, který s plnou autoritou tvrdil, že fatimské proroctví se týká především boje ateistických systémů proti Církvi a křesťanům.

Po deseti letech Joseph Ratzinger, dnes už Benedikt XVI., výrazně změnil názor. Profetická vize fatimského poselství stále ještě neskončila řekl během své cesty do Portugalska. Připomeňme, že Maria v ní ukázala dětem peklo, nikoli prázdné, ale zaplňující se hříšníky, varovala, že Bůh potrestá svět válkami, hladem a pronásledováním křesťanů. Potom přivolala vizi pronásledované Církve, papeže kráčejícího ruinami zbořeného města a nakonec kolektivní vraždu papeže, biskupů a dalších křesťanů. Obraz utlačované Církve, který pasoval jako ulitý k událostem 20. století, dnes Benedikt XVI. chápe jinak. Největší pronásledování Cír­kve nepřichází od nepřátel z vnějšku, ale má původ v hříchu uvnitř Církve. Papež dále poznamenal, že tato odedávna známá věc vystupuje dnes na povrch způsobem vskutku otřesným.

Fatimské tajemství, uložené s čistým svědomím na stránky historie, nabývá tedy teprve nyní svého plného významu. Benedikt XVI. sám napovídá, jaké závěry z toho máme vyvodit. Znovu se naučit pokání, přijmout očištění a připustit, že odpuštění nevylučuje spravedlnost.

Tento nový výklad zjevení Panny Marie ve Fatimě vyložil Benedikt XVI. už při setkání s novináři na palubě letadla. Později je rozvíjel při setkáních s různými kategoriemi katolíků. Všem kladl na srdce novou kvalitu Církve. Kněze vybízel k věrnosti povolání. Připomínal, že v sobě nesou odpovědnost za hlásání evangelia a že jim nesmí být lhostejný osud lidí jdoucích do záhuby. Biskupům zdůrazňoval, že se nesmějí spokojovat s pouhým mluvením o hodnotách a zásadách. Tudy nevede cesta k lidskému srdci. Všechny povzbuzoval k dobývání světa pro Boha: V naší době, v níž hrozí, že víra v rozsáhlých oblastech země vyhasne jako plamen, který nemá co živit, je nadevše prioritou činit Boha přítomným v tomto světě a otvírat lidem přístup k Bohu. Připomněl přitom smysl obětovaného utrpení, o něž prosila Maria: Chcete Bohu nabídnout, že přijmete všechno utrpení, které na vás sešle, jako akt odčinění za hříchy, jimiž je urážen a jako prosbu za obrácení hříšníků? ptal se papež slovy fatimského zjevení.

Cesta do Portugalska, dlouho dopředu naplánovaná, se tak stala odpovědí na čas překotné krize, zavalující v posledních měsících Církev. Dovoluje číst současné události ve světle toho, co Maria předpovídala ve Fatimě. Pro papeže se stala příležitostí uchopit pevněji kormidlo Církve a vést ji směrem k obrácení, pokání a radikální věrnosti evangeliu. S jistotou, že nakonec zvítězí Neposkvrněné srdce.

Krzysztof Bronk

Vydáno: 24.05.2010 17:17, Zdroj:

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

Služba bratrského napomenutí. Malé kázání o kritice konstruktivní i té druhé... Na úvod mi dovolte dva ilustrativní příklady. Případ první: Nedávné volby postavily lidovou stranu mimo parlament. Někteří křesťané toho litují, jiní se naproti tomu radují. Jakési rozdělení mezi křesťany, kteří lidovcům přejí, a těmi, kteří jim nepřejí, samozřejmě existovalo už dlouho před volbami. I když mnoho křesťanů (a zvláště katolíků) chápalo volbu lidové strany téměř jako křesťanskou povinnost, existovalo hodně těch, kteří měli k této straně vážné výhrady a nakonec ve volbách volili jinak. Někdy jsme na adresu těchto lidí ze strany lidovců slýchali: Nejsme svatí, ale snažíme se o dobro. Chcete-li něco změnit k lepšímu, vstupte k nám a neomezujte se jen na všeobecné nadávání.»»»

Poznámka k týdnu - Slovenská církev jako zavírající filiálka? Zpravodaj plzeňské diecéze ve svém prázdninovém čísle uvedl velmi hezký pastorační článek o Církvi. Stojí v něm: Hrůzou pro každou firmu jsou zástupci, kteří pomlouvají vlastní produkci. Kdo chce koupit firmu Opel, ten sám musí jezdit v Opelu. Kdo působí dojmem, že Církev je vyběhlý model nebo filiálka, která brzy zavře, ten už vlastně ‚zavřel‘. Základem naší církevní existence je překvapení a radost vycházející z evangelia. Kdo žije evangeliem, ten se mu naučí rozumět. Naučí se ho mít rád.»»»

Nanebevzetí Panny Marie. Zamyšlení biskupa Mons. Jana Baxanta Odvolávat se při úvaze nad nanebevzetím Ježíšovy Matky na argumenty Písma svatého nám nevyjde. V Bibli totiž o poslední etapě pozemského života Panny Marie není ani jediná zmínka. I když bychom si o okamžiku Mariina skonu jistě rádi v Písmu přečetli cokoliv, podobně jako se v něm můžeme seznámit s dramaty jiných Božích mužů a žen. »»»

Helen Gurley-Brownová: Rozsévačka mravní zkázy Roku 1959 se provdala za filmového producenta Davida Browna. V této fázi jejího života by sotvakdo tvrdil, že je na cestě stát se jednou z nejvlivnějších žen v USA. Sedmatřicetiletá Brownová, očima kultury úspěchu, byla nikdo na cestě nikam; byla mouseburger slovo, které později sama vymyslela a jež zdomácnělo jako výraz pro nepříliš majetnou, nijak zvlášť vzdělanou, ustrašenou, frustrovanou, spíš podprůměrnou ženu. Kromě toho měla za sebou ne zrovna cudný intimní život. Její novomanžel, předtím již dvakrát ženatý, ji vyzval, aby napsala o své divoké sexuální minulosti knížku. Brownová»»»

Pro Církev celibát existuje odvždycky Nuže, často se dočítáme, a to i u vážených autorů, že povinnost opustit svou manželku se závazkem následující dokonalé zdrženlivosti prý byla rozhodnuta pouze kolem roku 300 po Kristu na koncilu, přesněji na synodě v Elvíře, ve Španělsku. Jiní, jako Romano, datují tento závazek až do roku 1139. V 33. kánonu akt synodu v Elvíře stojí: "Synodální Otcové jsou»»»

Poslední šance lidovců O pěti letech marných pokusů zachránit KDU-ČSL a co ještě lidovcům zbývá»»»

Ne sexu ve škole! (www.NeSexuVeSkole.cz) Zničit přirozený stud, což je jedním z cílů sexuální výchovy, znamená nevratnou destrukci zdravé osobnosti a ohrožení celé její další existence. To samozřejmě není bez vlivu celou společnost, její hodnoty, chování lidí. Pochopily to i mnohé školy, ale především to pochopily tisíce rodičů. Avšak pochopit nestačí - je třeba nemlčet. Ministerstvo školství podcenilo inteligenci odpovědných rodičů a pedagogickou kompetenci ředitelů škol a vyučujících, když »»»

Evropská unie na kulturní křižovatce Opozice proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci křížů ve školách narůstá. Osservatore Romano z 22. července přinesl rozhovor s Gregorem Puppinckem, ředitelem Evropského centra pro právo a spravedlnost. Ten tvrdí, že opozice není motivována jen politicky a právně, ale také duchovně; snaha odstranit kříže ze škol je totiž projevem vůle sekularizovat Evropu. Puppinck říká, že »»»

Wilhelm Reich: otec sexuální revoluce Dodnes přetrvává obrovský vliv muže, který spojoval marxismus a psychoanalýzu se zenovým buddhismem a zemřel v psychiatrickém oddělení věznice. Sexuální revoluce je pojem, který bývá většinou vztahován k šedesátým létům. Není to však přesné. Samotný pojem byl používán jako mediální zkratka již v letech dvacátých v návaznosti na Freudovo osvobození libida. Tímto slovem bývá většinou označován řízený (tedy nikoli nahodilý) společensko-politický proces ústící ve změny sexuálního chování západní společnosti. Během něj došlo k posunu ve vnímání sexuality, popření tradičních norem a rozvinutí nového, relativizujícího étosu v oblasti sexuality. »»»

Jaké budeme mít důchody? Reformou penzijního systému ke znalostní ekonomice Penzijní reforma je v posledních letech mnohokrát skloňované téma jak ve sdělovacích prostředcích, tak v kampaních politických stran. Jak by ne, vždyť se jedná o obrovské peníze: každý zaměstnanec dnes přispívá důchodcům 28 % své mzdy.»»»