Benedikt XVI: O pojetí rozumu u Tomáše Akvinského

Vatikán. Na náměstí svatého Petra se dnes dopoledne sešlo kolem 15 tisíc lidí, aby se setkali se Svatým otcem a vyslechli si jeho katechezi. Benedikt XVI. se věnoval již podruhé postavě sv. Tomáše Akvinského. Tentokrát se zabýval jeho zásadním filosoficko-teologickým přínosem:

"Dnes bych rád pokračoval v prezentaci svatého Tomáše Akvinského, teologa takových kvalit, že studium jeho myšlení bylo výslovně doporučeno Druhým vatikánským koncilem ve dvou dokumentech: v dekretu Optatam totius (č.16) o výchově ke kněžství a v deklaraci Gravissimum educationis (č.10) o křesťanské výchově. Ostatně, již papež Lev XIII., jeho velký ctitel a promotor tomistických studií, prohlásil svatého Tomáše Akvinského za patrona katolických škol a univerzit.

Hlavní důvod tohoto ocenění spočívá nejen v obsahu jeho nauky, ale také v metodě, kterou si osvojil, zejména v jeho nové syntéze a rozlišení mezi filosofií a teologií. Církevní otcové se střetávali s různými filosofiemi platónského typu, které podávaly úplnou vizi světa a života, včetně otázky Boha a náboženství. Při setkání s těmito filosofiemi sami vypracovali úplnou vizi reality, přičemž vycházeli z víry za použití platónských prvků, aby podali odpovědi na podstatné otázky lidí. Tuto vizi, založenou na biblickém zjevení a vypracovanou za pomoci platonismu korigovaného ve světle víry, nazývali "naše filosofie". Slovo "filosofie" nebylo tedy výrazem čistě racionálního systému, který by byl odlišen od víry, nýbrž podával celkovou vizi reality ve světle víry. Tato vize byla zkonstruována ve světle víry, ale osvojena a promýšlena rozumem. Byla to tedy vize, která určitě překračovala schopnosti rozumu, ale která rozum zároveň uspokojovala. Setkání s předkřesťanskou filosofií Aristotela (zemřel roku 322 před Kr.) otevřelo svatému Tomášovi novou perspektivu. Aristotelská filosofie byla samozřejmě vypracována bez znalosti Starého a Nového zákona a vysvětlovala svět bez zjevení, pouhým rozumem. A tato důsledná racionalita byla přesvědčivá. Stará forma "naší filosofie" podle Otců tak už nefungovala. Vztah mezi filosofií a teologií, vírou a rozumem, bylo třeba znovu promyslet..."

Vydáno: 18.06.2010 17:39, Zdroj: RaVat

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

Papež vyzývá k pečlivé přípravě na první svaté přijímání „Drazí přátelé, církev v době velikonoční obvykle uděluje dětem první svaté přijímání,“ poznamenal. „Vyzývám proto pastýře, rodiče a katechety, aby je na tuto slavnost víry dobře a s velkým zápalem, ale i střízlivostí připravili.“ Ve velkém zástupu, který se shromáždil na prosluněném Svatopetrském náměstí, bylo několik tisíc italských dětí, jimž bude v následujících týdnech uděleno první svaté přijímání. Když je papež Benedikt oslovil, mladí poutníci jásali a vypustili stovky barevných balónků k římské obloze.»»»

Papež ideální postavou ke kritice? Mezi stovkami komentářů a narozeninových přání v německých médiích se objevila také řada kritických hlasů. Katolický teolog a psychiatr Manfred Lütz dospěl v televizi ZDF k překvapivému závěru, když uvedl, že „Němci jsou společností bez otce. Svatý otec je proto ideální postavou, proti níž lze protestovat bez ohledu na to, co říká.“ »»»

Bratrstvo Pia X. zaslalo odpověď Vatikánu Bratrstvo sv. Pia X. odpovědělo Vatikánu a jeho odpověď je pozitivní. Vatican Insider zjistil, že jeho představený, biskup Bernard Fellay, podepsal věroučnou preambuli, kterou jim Svatý stolec předložil v září loňského roku jako podmínku pro vstup Bratrstva do plného společenství s katolickou církví a pro zajištění jeho řádného kanonického postavení.»»»

Papež Benedikt XVI. slaví v pondělí 16. dubna své 85. narozeniny Příležitostí ke slavení je více – narozeniny budou den po svátku Božího milosrdenství, který ustanovil Jan Pavel II. Před rokem Benedikt XVI. právě v tuto neděli polského papeže blahořečil. Právě blahoslavení Jana Pavla II. bylo největší liturgickou slavností, kterou Benedikt XVI. vedl. Jen o pár dní později, 19. dubna, se vzpomene 7. výročí volby Josepha Ratzingera papežem. K této příležitosti slaví pontifikální mši svatou kardinál Christoph Schönborn v 19 hodin ve vídeňské katedrále sv. Štěpána. „Je jedním z největších žijících teologů katolické církve.»»»

Benedikt XVI.: Kristus spaluje zlo a proměňuje svět V zaplněné bazilice sv. Petra se na Bílou sobotu ve 21h začala liturgie Velikonoční vigilie, kterou celebroval Svatý otec. Benedikt XVI. udělil svátost křtu 8 dospělým katechumenům a svou promluvu věnoval právě této svátosti, kterou tradice nazývá „osvícením“. Papež mimo jiné řekl: „Skutečně hrozivou temnotou je fakt, že člověk opravdu vidí a je schopen vidět a zkoumat hmatatelné, materiální věci, ale nevidí»»»

Vatikán zrušil konferenci o kmenových buňkách Vatikán oznámil, že ruší konferenci o kmenových buňkách, která se měla konat 25.-28. dubna. Stalo se tak proto, že někteří členové Papežské akademie pro život byli pobouřeni tím, že několik hlavních přednášejících se podílí na výzkumu, při kterém jsou ničena embrya. Podobně předmětem kritiky členů Papežské akademie byl i výběr přednášejících na konferenci o in-vitro fertilizaci v únoru.»»»

Papež o stvoření světla O vigilii Božího hodu hovořil papež v kázání o významu stvoření světla. Stvoření světla znamená, „že Bůh stvořil svět jako prostor pro poznání a pravdu, jako prostor pro dobro a pro lásku“. Papež vyložil, jak liturgie prezentuje stvoření: „Velikonoční liturgie mluví o novém stvoření, ale právě proto Církev tuto liturgii začíná starým stvořením, abychom pochopili to nové.“ Papež zdůraznil dva prvky, které jsou zvláště důležité: „Na jedné straně se stvoření představuje jako celek, takže zahrnuje fenomén času. »»»