sv. Jan I., papež Pocházel z Toskánska a byl synem Konstanciovým. Stal se arciknězem u sv. Jana v Lateráně a 13.8. 523 byl zvolen papežem. V Římě obnovil kostel sv. Felixe a Adaukta u ostijské silnice. Postaral se o zavedení křesťanského letopočtu, datování historických událostí podle roku Kristova narození. Počáteční rok vypočítával mnich Dionys Malý a pozdějšími přepočty se zjistilo, že se zřejmě spletl o 4-7 let, že k narození Páně došlo dříve.
Jan I., byl prvním papežem, který cestoval do Cařihradu. K cestě ho přinutil stárnoucí Ostrogotský král Teodorich, vládnoucí nad Itálií, který chtěl, aby císař sídlící v Cařihradu zanechal všech akcí proti ariánům a dokonce aby se vrátili ti, kteří se z ariánů stali katolíky. Papež požadavky o ariánech odmítl, k dalším jednáním byl svolný. Král dal papeže posadit do lodi i s některými biskupy, včetně ravenského Eklesia a vznešeného papežova doprovodu z Říma.
V Cařihradě byl papež vítán lidem i duchovenstvem a císař Justin I., přijímaje ho jako Petrova nást... [pokračování]
Nepomíjivé je pouze jedno: osobní láska Ježíše Krista ke každému z vás.
Ve čtvrtek 16. září v 8.10 hod. odletěl papež na čtyřdenní návštěvu Velké Británie z římského letiště Ciampino do Edinburghu. V půl jedenácté byl oficiálně přivítán na edinburghském letišti vévodou z Edinburghu. V 11 hod. začala uvítací ceremonie v paláci Holyroodhouse. Papež pronesl ke královně Alžbětě krátkou řeč, jejíž překlad najdete zde.
V 17.15 začala mše svatá v parku Bellahouston. Zde, podle zpravodajství Radia Vaticana, Svatého otce vřele přivítalo přibližně 100 tisíc lidí. V úvodu mše svaté jej pozdravil arcibiskup Mario Joseph Conti. Bohoslužba se konala nedaleko místa, kde ji před téměř třiceti lety slavil Jan Pavel II., na což Benedikt XVI. navázal:
Fotogalerie
„Od této historické návštěvy se ve Skotsku i v církvi této země mnoho událo. S velkým uspokojením pozoruji, že povzbuzení kráčet ruku v ruce se svými křesťanskými bratry, které vám adresoval papež Jan Pavel II., přineslo větší důvěru a přátelství mezi členy církve ve Skotsku, episkopální skotskou církví a dalšími křesťanskými společenstvími. Dovolte mi, abych vás povzbudil k další modlitbě a společné práci při budování šťastnější budoucnosti Skotska, založené na našem společném křesťanském dědictví.“ Dále papež řekl: „Evangelizace kultury je velmi důležitá v naší době, kdy hrozí, že "diktatura relativismu" zatemní neměnnou pravdu o člověku, jeho údělu a jeho největším dobru. Existují dnes někteří lidé, kteří se snaží vytěsnit náboženské vyznání z veřejné sféry, privatizovat je nebo je dokonce líčit jako ohrožení rovnosti a svobody. Náboženství je však naopak skutečnou zárukou pravé svobody a úcty a vede nás k tomu, abychom v každém člověku viděli bratra nebo sestru. Proto vybízím zejména vás, věřící laiky, abyste ve shodě se svým křestním povoláním a posláním byli nejen veřejným příkladem víry, ale abyste ve veřejné sféře dokázali také obhajovat moudrost a onen pohled na svět, který z víry vyplývá. Dnešní společnost potřebuje jasné hlasy, které prosazují naše právo žít nikoli v džungli sebedestruktivních a svévolných svobod, ale ve společnosti, která pracuje na pravém blahobytu svých občanů, nabízí jim vedení a ochranu před jejich slabostmi a křehkostí. Nemějte strach věnovat se této službě ve prospěch vašich bratří a sester a budoucnosti vašeho milovaného národa.“
Večer se pak Benedikt XVI. přesunul z Glasgow do Londýna. Druhý den své návštěvy, tj. v pátek 17. září se po soukromé ranní mši setkal v St. Mary University College v Twickenhamu se světem katolické výchovy. V 11.30 zde hovořil s představiteli jiných náboženství a o hodinu později se zástupci občanské společnosti, akademické obce, kulturního a podnikatelskéno světa. K pedagogům pronesl řeč, kterou česky najdete zde.
Čtenářské pozornosti zvláště doporučujeme projev Benedikta XVI. k zástupcům kulturního života ve Westminster Hall, kde mj. zaznělo:
„Základní otázka v této věci tedy zní: kde hledat etický základ politických rozhodnutí? Podle katolické tradice jsou objektivní normy vedoucí ke správnému jednání přístupné rozumu nezávisle na obsahu Zjevení. V tomto duchu není úlohou náboženství v politické debatě poskytovat normy, jako by nebyly nevěřícím známy – a ještě méně navrhovat konkrétní politická řešení, což by rovněž bylo mimo kompetenci náboženství –, ale spíš pomáhat očišťovat a osvětlovat rozum v úsilí o objevování principů. Tato "korektivní" úloha náboženství ve vztahu k rozumu není nicméně vždy vítána, zčásti i kvůli deformovaným formám náboženství, jako je sektářství a fundamentalismus, které samy mohou být vnímány jako původci vážných sociálních problémů.
A naopak, tyto deformace náboženství vznikají právě tehdy, když se nevěnuje dostatečná pozornost očišťující a strukturující roli rozumu uvnitř náboženství. Je to obousměrný proces. Bez korektur poskytovaných náboženstvím může totiž také rozum padnout za oběť deformacím, jak se stává, když jej manipuluje ideologie nebo je aplikován pouze částečně, což pak znemožňuje brát plně v úvahu důstojnost lidské osoby. Takové špatné zacházení s rozumem konec konců umožnilo, aby vznikl obchod s otroky a mnoha další sociální zla, v neposlední řadě pak totalitní ideologie 20. století. Proto bych chtěl naznačit, že svět rozumu a svět víry – svět sekulární racionality a svět náboženské víry – se navzájem potřebují a neměly by se obávat vstoupit do hlubokého a vytrvalého dialogu pro dobro naší civilizace.
Jinými slovy, náboženství není problém, který by měli řešit zákonodárci, ale faktor, který významně přispívá k veřejné diskusi. V tomto kontextu musím vyjádřit své znepokojení nad postupující marginalizací náboženství, zejména křesťanství, k níž dochází v některých kruzích, dokonce i v národech kladoucích velký důraz na toleranci.“ Celý projev najdete zde.
V závěru druhého dne návštěvy se (v 18.15) konala ekumenická bohoslužba ve Westminsterském opatství. Dnes, v sobotu 18. září, čeká papeže mj. schůzka s britským premiérem a mše svatá ve Westminsterské katedrále.
Otec Pierre-Adrien Toulorge (1757-1793), premonstrátský kněz umučený během francouzské revoluce, byl blahořečen 29. dubna v katedrále v Coutances ve Francii. Kardinál Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení, předsedal obřadu blahořečení, kterého se účastnilo 1500 věřících a stovky kněží a řeholníků.»»»
Ministr spravedlnosti Irska Alan Shatter, pocházející z židovské rodiny, navrhl zákon, podle kterého by bylo trestným činem opomenutí oznámit policii informace, které by mohly "pomoci ve stíhání osoby, která spáchala závažný trestný čin vůči dítěti nebo bezbrannému dospělému". Pachatel by mohl být potrestán»»»
Delegace Svatého stolce u OSN uvedla v prohlášení z 24. dubna, že rodiče mají právo na domácí vzdělávání svých dětí. Prohlášení zdůrazňuje, že rodina je základní jednotkou společnosti a že lidský život musí být ochraňován od početí do přirozené smrti. S ohledem na vyskytující se trend snižovat úlohu rodičů při výchově dětí ve prospěch výchovy státní cituje ze Všeobecné deklarace lidských práv, že "rodiče mají přednostní právo si zvolit druh vzdělání, které má být poskytnuto jejich dětem" (čl. 26,3) a z Úmluvy o právech dítěte, že rodiče mají "prvotní odpovědnost za výchovu a rozvoj dítěte" (čl. 18,1). Stát má odpovědnost, aby zajistil poskytování vzdělávacích služeb. Vzdělávat děti je základním právem rodičů,»»»
Katoličtí, evangeličtí, pravoslavní, anglikánští a svobodní křesťané, sdružení od roku 1999 v iniciativě „Společně pro Evropu“, vydali manifest k evropské krizi. V sobotu 12. května se jejich představitelé sešli v Bruselu s politiky EU; setkání bylo přenášeno do 130 evropských měst. V ČR se účastn»»»
V sobotu 5. května se do Čenstochové již podruhé sjeli představitelé hnutí pro-life z 18 zemí, kteří v nejbližším čase hodlají putovat s kopií ikony Matky Boží Jasnohorské přes země Asie i Evropy, od Tichomoří po Atlantik – od Vladivostoku až po Fatimu.
Ráno arcibiskup Wacław Depo, čenstochovský metropolita»»»
Dědičný kníže Alois před zhruba dvěma měsíci prohlásil v lichtenštejnském parlamentu, že se vzdá správy státních záležitostí a zcela se stáhne z politického života, pokud mu bude zabráněno vetovat nový zákon o potratech, píše list Catholic Herald (7. 5. 2012). Političtí propotratoví aktivisté vyhlásili referendum, které chce zpochybnit dvousetleté pravomoci lichtenštejnského knížete, včetně práva veta. Referendum má být vyhlášeno 10. května a kromě prosazení zákona o ukončení těhotenství může poznamenat další osud konstituční monarchie.»»»
Vladimíra Jukla jsem znal celé roky. Poprvé mi ho představil jeho věrný přítel Silvo, který mne navštívil, když jsem se po osmi letech vrátil předčasně z vězení v době tzv. Pražského jara. Oba mi představili své plány s laickým apoštolátem a prosili mne, aby se mnou mohli spolupracovat jako s biskupem. Chtěli mít záruku, že jejich apoštolát bude ve všem věrný učitelskému úřadu Církve a skrze biskupa bude také propojen s nástupcem sv. Petra v Římě.»»»
Tisíce lidí se v Rusku účastnily dne na obranu víry, který pořádal moskevský patriarchát, „abychom chránili církev před útoky protiruských sil“, jak uvedl patriarcha Kirill, terč řady mediálních skandálů, které kompromitují jeho obraz na veřejnosti.
Nejméně 40 tisíc lidí přišlo a připojilo se k modlitbě vedené patriarchou v moskevské katedrále Krista Spasitele»»»
Katolický právní expert varoval, že pokud Velká Británie uzná manželství osob stejného pohlaví, budou církve bez ohledu na ujišťování premiéra Davida Camerona nuceny žehnat takovým svazkům.
Neil Addison z Thomas More Legal Centre řekl, že evropská soudní rozhodnutí ukazují, že vláda by byla nucena poskytnout homosexuálním párům úplně stejná zákonná práva jako heterosexuálním párům včetně práva na církevní obřad.»»»
Z obsahu RC Monitoru: Asociace skautů a skautek Evropy,Čteme spolu: Zákon je pro člověka,Jak to vidí: „Rakouské iniciativy“ a my ,Úvodník: Neodletěly do Říma, ale odpluly k Hamburku…,Slovo kněze,Letem světem IX,Modlící se ...
Internetový zpravodajský server Res Claritatis přináší aktuální zpravodajství z katolického světa pod záštitou České dominikánské provincie. Server je zaměřen na osvětu široké veřejnosti v oblasti života a postojch římskokatolické Církve jako prevence náboženské nesnášenlivosti a xenofobie.