Apoštol nenarozených odešel na věčnost

V sobotu 20. března 2010 v ranních hodinách odešel k Pánu muž, kterého znala celá Amerika jako neúnavného obhájce práva na život. Označení P. Paula Marxe apoštol nenarozených či apoštol života nepochází od nikoho jiného, než jeho vrstevníka, Svatého otce Jana Pavla II.

Je ironií, že zemřel téhož dne, kdy ve Washingtonu, městě, kde otec Paul prožil značnou část svého života, vrcholila jednání o Obamově reformě zdravotnictví, která je z pohledu zachování práva na lidský život více než sporná.

Životopis

Otec Paul se narodil 8. května 1920 na mléčné farmě v městečku St. Mi­chael v Minnesotě, v oblasti bohaté na kněžská a řeholní povolání, jako patnácté ze sedmnácti dětí. Jen St. Michael s 2 500 obyvateli daroval Církvi asi stovku kněží, řeholníků a řeholnic, ke kterým patřilo i několik Paulových sourozenců, stejně jako synovec Paul, který v současné době slouží jako misionář oblát v Grónsku.

Ve věku patnácti let vstoupil Paul do benediktinské školy v Collegeville, kde se nachází slavné opatství a nakladatelství. V roce 1941 vstoupil do noviciátu, vystudoval filosofii a v roce 1947 byl vysvěcen na kněze. Vedle pastorační práce pokračoval v postgraduálním studiu na Harvardu, Berkeley a Katolické univerzitě ve Washingtonu. Od roku 1956 učil sociologii na univerzitě sv. Jana v domovském Collegeville; v té době se seznámil s otázkami ochrany nenarozeného života něčím, co v té době ještě nebylo nezbytné, protože v té době byl umělý potrat v USA něčím neslýchaným.

Otce Paula zburcoval návrh zákona umožňujícího potrat, zaslaný zákonodárným orgánům jednotlivých států Americkým právním institutem. V roce 1971 následovalo uzavřené setkání předních osobností z celých Spojených států v Los Angeles, jehož jediným bodem bylo připravit společnost na zavedení legálních potratů. Dne 23. ledna 1973 rozhodl americký Nejvyšší soud v nechvalně známé kauze Roe vs. Wade. Tento precedentní rozsudek prakticky znamenal právo ženy na potrat v míře odstupňované podle fáze těhotenství.

Dílo ve službě životu

Otec Marx se pokoušel varovat veřejnost před nebezpečím legalizace potratu svou knihou The Death Peddlers: War on the Unborn (Obchodníci se smrtí: válka o nenarozené) a i přes nesmírné překážky a odpor založil na univerzitě, kde přednášel, Human Life Center (Středisko lidského života). Od té doby jsem si byl jist, že rozvíjející se kultura smrti mě zaměstná po zbytek života, poznamenal P. Marx v autobiografii Faithful for Life. Neúnavně hlásal kulturu života, rodinné hodnoty a právo na život od početí do jeho přirozeného konce. Přednášel a kázal v 91 zemích světa.

V roce 1981 zakládá s minimálními prostředky celosvětovou organizaci Human Life International, píše zákonodárcům, médiím, ale zejména se modlí a obětuje za ty, kteří jsou materialistickou kulturou konzumu ohroženi nejvíce.

Pokračuje v bohaté publikační činnosti Death Without Dignity: Killing for Mercy (Smrt bez důstojnosti: zabíjení pro milosrdenství, 1983) a And Now Euthanasia (A teď eutanazie, 1985), jakož i kniha svědectví Confessions of a Pro-Life Missionary (Vyznání misionáře za život, 1988) o jeho odhodlání jít dál i přes četná soudní jednání. Vedle toho vydává několik časopisů, neohroženě píše články o rodině, lidské sexualitě, eutanazii, potratech a populační kontrole. Nešlo mu však jen o porážku nepřátel; cílem všech těchto aktivit měla být svatost života čili naplnění povolání každého člověka.

Je třikrát zatčen, zažalován propotratovou a antikoncepční lobby Planned Parenthood, která častuje P. Marxe titulem veřejný nepřítel číslo jedna. Stejně se k němu stavěl Výbor OSN pro populační krizi, zájem o něj měly komunistické tajné služby, byl mnohokrát násilně odvlečen od potratových klinik. Přestál i četné ústrky, a to i od svých představených, neboť Collegeville je v dnešní době považováno za baštu progresivní teologie. Jako zázrakem přežil tři těžké autonehody a na poslední chvíli zrušil plánovaný let spojem do New Yorku, který v roce 1988 vybuchl nad skotským městečkem Lockerbie. To je jasný důkaz Božích milostí a ochrany, která otce Paula Marxe provázela v jeho službě životu.

Dnes je Human Life International díky vedení P. Marxe, kterou řídil do roku 1994, největší pro-life a prorodinnou organizací na světě a má vedle šesti desítek agentur v USA pobočky v 89 zemích. Pětačtyřicet let neúnavného boje za život se stala inspirací mnohým dalším. V roce 1999 odešel P. Marx na odpočinek do opatství Collegeville a ne­únavně až do samého konce života psal články a knihy, dopisy politikům, modlil se a obětoval. Ačkoli jeho síly slábly, přijímal s vřelostí a sobě vlastní bodrostí a humorem do poslední chvíle návštěvy a šířil světlo království, kterému patřil celý život.

Až řekne Král těm po pravici: Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa (Mt 25,14), bude mezi nimi otec Paul Marx, doprovázený jásotem maličkých a ubohých, kterým zasvětil svůj život.

Otče Paule, odpočívej v pokoji!

Josef Mudra

Vydáno: 08.04.2010 16:56, Zdroj:

[vytisknout] [přeposlat] [sdílet na Facebook]

  Další zprávy

Služba bratrského napomenutí. Malé kázání o kritice konstruktivní i té druhé... Na úvod mi dovolte dva ilustrativní příklady. Případ první: Nedávné volby postavily lidovou stranu mimo parlament. Někteří křesťané toho litují, jiní se naproti tomu radují. Jakési rozdělení mezi křesťany, kteří lidovcům přejí, a těmi, kteří jim nepřejí, samozřejmě existovalo už dlouho před volbami. I když mnoho křesťanů (a zvláště katolíků) chápalo volbu lidové strany téměř jako křesťanskou povinnost, existovalo hodně těch, kteří měli k této straně vážné výhrady a nakonec ve volbách volili jinak. Někdy jsme na adresu těchto lidí ze strany lidovců slýchali: Nejsme svatí, ale snažíme se o dobro. Chcete-li něco změnit k lepšímu, vstupte k nám a neomezujte se jen na všeobecné nadávání.»»»

Poznámka k týdnu - Slovenská církev jako zavírající filiálka? Zpravodaj plzeňské diecéze ve svém prázdninovém čísle uvedl velmi hezký pastorační článek o Církvi. Stojí v něm: Hrůzou pro každou firmu jsou zástupci, kteří pomlouvají vlastní produkci. Kdo chce koupit firmu Opel, ten sám musí jezdit v Opelu. Kdo působí dojmem, že Církev je vyběhlý model nebo filiálka, která brzy zavře, ten už vlastně ‚zavřel‘. Základem naší církevní existence je překvapení a radost vycházející z evangelia. Kdo žije evangeliem, ten se mu naučí rozumět. Naučí se ho mít rád.»»»

Nanebevzetí Panny Marie. Zamyšlení biskupa Mons. Jana Baxanta Odvolávat se při úvaze nad nanebevzetím Ježíšovy Matky na argumenty Písma svatého nám nevyjde. V Bibli totiž o poslední etapě pozemského života Panny Marie není ani jediná zmínka. I když bychom si o okamžiku Mariina skonu jistě rádi v Písmu přečetli cokoliv, podobně jako se v něm můžeme seznámit s dramaty jiných Božích mužů a žen. »»»

Helen Gurley-Brownová: Rozsévačka mravní zkázy Roku 1959 se provdala za filmového producenta Davida Browna. V této fázi jejího života by sotvakdo tvrdil, že je na cestě stát se jednou z nejvlivnějších žen v USA. Sedmatřicetiletá Brownová, očima kultury úspěchu, byla nikdo na cestě nikam; byla mouseburger slovo, které později sama vymyslela a jež zdomácnělo jako výraz pro nepříliš majetnou, nijak zvlášť vzdělanou, ustrašenou, frustrovanou, spíš podprůměrnou ženu. Kromě toho měla za sebou ne zrovna cudný intimní život. Její novomanžel, předtím již dvakrát ženatý, ji vyzval, aby napsala o své divoké sexuální minulosti knížku. Brownová»»»

Pro Církev celibát existuje odvždycky Nuže, často se dočítáme, a to i u vážených autorů, že povinnost opustit svou manželku se závazkem následující dokonalé zdrženlivosti prý byla rozhodnuta pouze kolem roku 300 po Kristu na koncilu, přesněji na synodě v Elvíře, ve Španělsku. Jiní, jako Romano, datují tento závazek až do roku 1139. V 33. kánonu akt synodu v Elvíře stojí: "Synodální Otcové jsou»»»

Poslední šance lidovců O pěti letech marných pokusů zachránit KDU-ČSL a co ještě lidovcům zbývá»»»

Ne sexu ve škole! (www.NeSexuVeSkole.cz) Zničit přirozený stud, což je jedním z cílů sexuální výchovy, znamená nevratnou destrukci zdravé osobnosti a ohrožení celé její další existence. To samozřejmě není bez vlivu celou společnost, její hodnoty, chování lidí. Pochopily to i mnohé školy, ale především to pochopily tisíce rodičů. Avšak pochopit nestačí - je třeba nemlčet. Ministerstvo školství podcenilo inteligenci odpovědných rodičů a pedagogickou kompetenci ředitelů škol a vyučujících, když »»»

Evropská unie na kulturní křižovatce Opozice proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci křížů ve školách narůstá. Osservatore Romano z 22. července přinesl rozhovor s Gregorem Puppinckem, ředitelem Evropského centra pro právo a spravedlnost. Ten tvrdí, že opozice není motivována jen politicky a právně, ale také duchovně; snaha odstranit kříže ze škol je totiž projevem vůle sekularizovat Evropu. Puppinck říká, že »»»

Wilhelm Reich: otec sexuální revoluce Dodnes přetrvává obrovský vliv muže, který spojoval marxismus a psychoanalýzu se zenovým buddhismem a zemřel v psychiatrickém oddělení věznice. Sexuální revoluce je pojem, který bývá většinou vztahován k šedesátým létům. Není to však přesné. Samotný pojem byl používán jako mediální zkratka již v letech dvacátých v návaznosti na Freudovo osvobození libida. Tímto slovem bývá většinou označován řízený (tedy nikoli nahodilý) společensko-politický proces ústící ve změny sexuálního chování západní společnosti. Během něj došlo k posunu ve vnímání sexuality, popření tradičních norem a rozvinutí nového, relativizujícího étosu v oblasti sexuality. »»»

Jaké budeme mít důchody? Reformou penzijního systému ke znalostní ekonomice Penzijní reforma je v posledních letech mnohokrát skloňované téma jak ve sdělovacích prostředcích, tak v kampaních politických stran. Jak by ne, vždyť se jedná o obrovské peníze: každý zaměstnanec dnes přispívá důchodcům 28 % své mzdy.»»»